Česká republika naplnila poslední vůli kardinála Berana
Fotografie z návratu ostatků kardinála Berana do České republiky (zdroj: p. náměstek Martin Baxa)
V pátek 21. dubna přistál po 18. hodině v pražských Kbelích vojenský speciál s ostatky plzeňského rodáka kardinála Josefa Berana. Po celé zemi se rozezněly na jeho počest kostelní zvony. V Kbelích zazněla navíc píseň Čechy krásné, Čechy mé, která ho vítala, když se v roce 1945 vracel z koncentračního tábora v Dachau. Česká republika tím naplnila poslední vůli naší významné duchovní autority. Josef Beran odmítl podřídit církev komunistickému režimu, proto byl vyhoštěn do Říma. Vatikán ho jako jediného Čecha pohřbil po boku papežů v bazilice svatého Petra.
Plzeňský biskup Tomáš Holub převzal v Římě při slavnosti konané u příležitosti převozu ostatků desku, která byla umístěna v původní hrobce kardinála Berana v římské bazilice sv. Petra. Návštěvníci ji mohou prozatímně vidět v kapli sv. Kříže v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni. Pamětní desku kardinála Berana můžou zájemci vidět i na domě v Křižíkově ulici, kde Josef Beran pobýval.
U příležitosti návratu ostatků kardinála Berana se v sobotu uskutečnila slavná bohoslužba ke cti svatého Vojtěcha. Tu sloužil kardinál Dominik Duka. Samotné pontifikální mešní liturgii v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze předcházel průvod ze Strahovského kláštera na Hradčanské náměstí. Město Plzeň reprezentovali na slavnosti Martin Baxa, první náměstek primátora, a Petr Náhlík, náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí.
„Bylo pro mě velkou ctí účastnit se slavnostní bohoslužby u příležitosti návratu kardinála Josefa Berana do jeho katedrály. Plzeňský rodák, který byl desetiletí komunistickým režimem tvrdě pronásledován a následně vyhnán z milované vlasti, si přál, aby mohl spočinout doma, což se mu splnilo po dlouhých 49 letech. Kardinál Beran pronesl své poslední kázání v bazilice na Strahově před zatčením komunistickými bezpečnostními složkami 18. června 1949. Uvedl v něm, že nikdy neopustí svou církev a lid, který považuje za sobě svěřený. Byl nucen svůj lid opustit, ale nyní se jeho ostatky konečně mohly vrátit do vlasti,“ připomněl Martin Baxa a dodal: „Byl to člověk pevných zásad, kterého nezlomil nacismus ani komunismus.“
Josef Beran se narodil 29. prosince 1888 v Plzni v katolické učitelské rodině, zemřel 17. května 1969 v Římě. Byl katolickým duchovním a teologem, 33. arcibiskupem pražským a primasem českým v letech 1946–1969. Od roku 1965 byl kardinálem. Jeho život byl zcela ovlivněn nacismem i komunismem. Po vychození obecné školy v Plzni absolvoval osm tříd tamního klasického gymnázia. Poté se rozhodl pro studium v Římě a zahájil svoji kněžskou dráhu. V roce 1912 složil doktorát z teologie. Po skončení studií v Římě se vrátil do rodné Plzně. Poté působil v Chyši, Proseku a Praze. Nedlouho po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha byl 6. června 1942 zatčen, internován a krutě vyslýchán ve věznici na Pankráci. Odtud byl převezen do koncentračního tábora v Terezíně, poté byl vězněn v koncentračním táboře Dachau. Po osvobození Dachau se vrátil do Prahy, o rok později byl jmenován prezidentem republiky řádným profesorem Teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1946 byl papežem Piem XII. jmenován 33. pražským arcibiskupem. Po komunistickém převratu v roce 1948 odmítl podřídit církev komunistické moci. V letech 1949–1963 byl protiprávně internován StB na různých místech Československa. V únoru 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem a vláda mu umožnila odlet do Říma, ovšem bez možnosti návratu do vlasti. V Římě se kardinál Beran zapojil do práce II. vatikánského koncilu. Založil také v Římě České náboženské středisko Velehrad. Kardinál Josef Beran zemřel 17. května 1969 na rakovinu plic v Papežské koleji Nepomucenum v Římě.
Příběh, který se odehrál po smrti Josefa Berana, je zcela mimořádný. Českému kardinálovi se dostalo nevídané pocty, když papež Pavel VI. rozhodl, že bude pohřben po boku nejvyšších představitelů církve. Jeho hrob se nacházel poblíž hrobu svatého Petra, mezi hroby Pia XI. a Pia XII. Navzdory zvyklostem tehdy papež sloužil i obřad. Vyzvednutí ostatků je též ojedinělé, ty se vyzvedávají jen v rámci baziliky a při nejvýznamnějších příležitostech, jako je třeba svatořečení papeže.
V pondělí 23. dubna budou kardinálovy ostatky uloženy do sarkofágu nad zem kaple v pražské katedrále svatého Víta.
Text: Adriana Jarošová