Josef František Smetana má opravený náhrobek na Mikulášském hřbitově
Foto: Martin Pecuch
Významná plzeňská obrozenecká osobnost Josef František Smetana, bratranec slavného skladatele Bedřicha Smetany, má zrestaurovaný náhrobek na Mikulášském hřbitově. Obnovenou původní podobu náhrobku z roku 1965 slavnostně odhalili v pátek zástupci města, kraje, Západočeské univerzity v Plzni i odborné veřejnosti. Přijely i zástupkyně rodné obce buditele, Svinišťan u České Skalice ve východních Čechách, kde je na jeho rodném domě umístěna pamětní deska.
Josef František Smetana (1801-1861) působil jako profesor na plzeňském filozofickém ústavu a gymnáziu. „Byl to významný buditel, člověk, který působil v oblasti přírodních věd, humanitního vzdělávání. Zasloužil se o vzestup české řeči a národního uvědomění. Jsem rád, že dnes máme příležitost si tohoto významného člověka spojeného s naším městem připomenout,“ uvedl náměstek plzeňského primátora Martin Baxa. Připomněl, že Smetanovy sady jsou pojmenovány právě po této osobnosti, což si možná ne všichni Plzeňané uvědomují.
Foto: Martin Pecuch
Právě Josef František Smetana se mimo jiné zasadil o popularizaci astronomie v Čechách a přispěl k tomu ve své době i první českou knihou o astronomii. V učebnici pojmenoval původními českými výrazy astronomické objekty, pro které se dosud používaly jen názvy německé či latinské. Právě i díky jeho zásluhám o astronomii byl jeho opravený náhrobek odhalen u příležitosti 100. výročí České astronomické společnosti (ČAS).
Ve spolupráci Západočeské pobočky ČAS a městské organizace Správa veřejného statku města Plzně vznikl projekt na rekonstrukci náhrobku. V městském depozitu se našel vhodný litinový kříž, který podle dochované dokumentace odpovídal původnímu. Restaurátor Petr Círl opravil sokl a umístil na něj kříž i přesnou kopii destičky se jménem. Město Plzeň přispělo na opravu částkou 42 tisíc korun.
J. F. Smetana se dostal do Plzně jako člen premonstrátského řádu z Teplé. Péčí premonstrátů byl v Plzni založen filozofický ústav a Smetana byl jedním z jeho profesorů, zaměřoval se zejména na výuku přírodních věd. Ve spolupráci se svým starším kolegou, matematikem Josefem Vojtěchem Sedláčkem, prosazoval výuku v českém jazyce, byl aktivně činný v obrozeneckých spolcích, založil noviny Posel ode Mže, byl předsedou plzeňské části Lípy Slovanské. Je autorem česky psaných učebnic silozpytu (fyziky), dějepisu a astronomie, napsal mnoho básní, založil a ze svých prostředků vybavil českou knihovnu pro studenty ústavu, pořádal nedělní přednášky pro učně, tovaryše a mistry. V roce 1837 vydal první česky psanou astronomickou publikaci „Základové hvězdosloví, čili astronomie“. Během jeho působení a pod jeho patronací v Plzni úspěšně dostudoval jeho o 22 let mladší bratranec Bedřich a složil maturitní zkoušku.
Text: Marie Fialová