Město si připomnělo výročí narození Josefa Kajetána Tyla
Před 205 lety (4. února 1808) se v Kutné Hoře narodil zakladatel moderního českého divadla, autor slov národní hymny a významný prozaik Josef Kajetán Tyl. S Plzní jej pojí dvě návštěvy a pobyt na sklonku života dlouhý 21 dnů. U krejčího Václava Heřmana v Říšské ulici (nyní Prešovská) tehdy nemocnému Tylovi narychlo zajistil ubytování doktor filosofie Smetana. J. K. Tyl zemřel ve věku 48 let a je pochován na hřbitově sv. Mikuláše. Právě zde si výročí narození českého dramatika a divadelníka připomnělo město Plzeň. Květiny na hrob a také k památníku na Mikulášském náměstí položili primátor Martin Baxa a jeho náměstkyně Eva Herinková.
Z životopisu J. K. Tyla:
Základní školní vzdělání získal J. K. Tyl v Kutné Hoře. Od roku 1822 studoval na Akademickém gymnáziu v Praze a později v Hradci Králové, kde bydlel u V. K. Klicpery. Právě Klicpera v Tylovi probudil lásku k divadlu. Stal se členem Hilmarovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku. Tady pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině.
V roce 1833 společně s Karlem Slavojem Amerlingem, F. Dittrichem a skupinou literátů z okruhu Květů založil Kajetánské divadlo. Bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy a během své čtyřleté existence se zde konalo 25 představení především domácích dramatiků (Klicpera, Štěpánek atd.).
Dne 21. prosince 1834 uvedla scéna Stavovského divadla jeho Fidlovačku. Poprvé zde zazněla píseň Kde domov můj.
Roku 1846 odešel do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik. Ředitelem Hofmanem byl pověřen řízením českých představení. V této době se dostal na vrchol kariéry, byly vydány všechny jeho spisy, obdržel cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu.
V roce 1848 se také angažoval politicky, byl členem Svatováclavského výboru, Slovanského sjezdu a účastnil se založení Slovanské lípy. Byl zvolen poslancem do říšského sněmu. Aby uživil početnou rodinu, snažil se úřadům zavděčit oslavnými texty na mocnáře. Nic mu to však nepomohlo a dluhy nadále narůstaly. V této době si udělal spoustu nepřátel a byl propuštěn z divadla. Poté odešel k Zollnerově kočovné společnosti, těžce onemocněl a nakonec zemřel v Plzni v bídě.