Před dvaceti lety byl po rekonstrukci znovuotevřen Lochotínský pavilon

Lochotínský pavilon je dávným svědkem nezdařené lázeňské tradice v Plzni. Díky iniciativě osvětového plzeňského purkmistra Martina Kopeckého byl v letech 1833–1834 vystavěn vedle parku lázeňský dům s koupelnovými pokoji a klasicistním pavilonem nazvaným Síň přátelství. Lázně se nepodařilo uvést v život, ale taneční sál a restaurace se staly oblíbeným výletním cílem Plzeňanů. Roku 1849 je v nucené dražbě koupil a dále jej provozoval výbor právovárečných měšťanů.

Znovuzrození jediného dochovaného lázeňského pavilonu v empírovém slohu se započalo 9. března 1988, kdy byl otevřen po rekonstrukci. Komorní estetické prostředí bylo předurčené pro konání koncertů, produkcí malých hudebních forem, pořadů poetické scény, divadla jednoho herce či vybraných pořadů pro mládež.  Pod hlavičkou Parku kultury a oddechu se zde konaly komorní koncerty Kruhu přátel hudby. 

Nové využití získal v listopadu 1996, když si pavilonek pronajali čerstvě příchozí bratři františkáni pro nedělní bohoslužby nově ustavené Římskokatolické farnosti Plzeň – Severní předměstí.  Pro velký zájem farníků zde byla od 5. října 1997 zavedena druhá nedělní bohoslužba. Pavilonek slouží nejen k tomuto účelu, ale i pro jiné akce této farnosti dodnes.

Napsala: Jitka Janečková