Plzeň zkoordinovala pomoc a podporu lidem z končící ubytovny, všech 38 jich našlo nové zázemí
Město Plzeň zareagovalo na informaci, že končí svoji činnost jedna z plzeňských ubytoven, konkrétně v Zátiší. Úředníci spolu s pracovníky neziskovek začali okamžitě řešit nečekanou situaci téměř čtyř desítek lidí, kteří se museli vystěhovat. Mnoho z nich bydlelo na ubytovně přes deset let, při hledání nového bydlení proto potřebovali intenzivní podporu. Všem se podařilo zajistit přechod na jiné ubytovny, případně do azylových domů, jedna seniorka dostala od města přednostně přidělený byt. V minulosti už podobnou situaci Plzeň řešila, a to v roce 2020, kdy však dal majitel lidem na ubytovně v Malesicích na vystěhování pouhé dva dny. I tehdy se podařilo všem zajistit nové zázemí.
„Bylo potřeba rychle jednat a zjistit, co lidé v ubytovně potřebují. Jaké mají plány, jaké mají možnosti, kde mohou bydlet dál. De facto si několik organizací, včetně našeho nového odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování, rozdělilo ubytované a začalo s nimi situaci řešit individuálně,“ řekl David Šlouf, náměstek primátora města Plzně pro oblast ekonomickou, bytovou, sociální začleňování a nakládání s majetkem. Kromě magistrátního odboru se zapojily také Úřad městského obvodu Plzeň 3, konkrétně Odbor sociálních služeb a matrik, a dále zejména neziskové organizace Ponton, z. s. a Člověk v tísni, o. p. s.
Podle Davida Šloufa v Plzni existuje několik desítek soukromých ubytoven, některé ubytovávají i lidi v sociální a bytové nouzi. Právě jedna z nich, ubytovna v Zátiší, ukončila svoji činnost na konci ledna. „Náš odbor dostal informaci o prodeji této ubytovny přímo od realitní kanceláře, která prodej zprostředkovala. Nový majitel dal všem ubytovaným tři měsíce na nalezení nového bydlení,“ přiblížil David Šlouf.
Magistrátní odbor, jenž vznikl 1. října loňského roku, se ujal koordinační role a oslovil neziskové organizace a sociální pracovníky třetího městského obvodu. Mapovala se situace na ubytovně, poskytlo se všem ubytovaným poradenství v oblasti bydlení i dluhů a vytvořen byl i plánek ubytovny, aby bylo jasnější, kdo kde bydlí. Důležitý byl také přístup nového majitele i realitní kanceláře, která změnu majitele zprostředkovala. Nový majitel podpořil lidi ve stěhování, některým zlevnil nájemné, někomu pomohl se stěhováním zapůjčením dodávky.
Na ubytovně bydlelo 38 lidí, z toho dvě děti. Většinu oznámení o konci ubytovny zaskočilo nepřipravené. Lidé z ubytovny zamířili především do jiných ubytoven, případně azylových domů, jedna seniorka ale dostala od města do nájmu přednostně přidělený byt. „Její zdravotní stav nebyl dobrý, byla odkázána na pomoc ostatních a v další ubytovně by to neměla lehké. Městu se podařilo ji velmi rychle přidělit malý byt, kam se na konci ledna přestěhovala. Teď paní podporujeme při zabydlení. Zajímavé je, že se jí po ubytovně stýská. Po dlouhé době bydlí sama a cítí se opuštěná,“ doplnila Karolína Vodičková, vedoucí magistrátního odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování. Paní bylo potřeba zajistit veškeré vybavení, což se podařilo díky dobré spolupráci s rodinou žijící v zahraničí, která vše potřebné nakoupila a zaslala. Veškeré vybavení od postele po skříně bylo potřeba sestavit, což udělali studenti katedry sociologie Západočeské univerzity v Plzni, kteří se zabydlováním pomohli jako dobrovolníci.
Podle Davida Šloufa muselo město už v minulosti podobnou situaci řešit. V roce 2020 oznámil majitel ubytovny v Malesicích, kde bydlelo více než 40 lidí, že mají pouze dva dny na vystěhování. „Polovina ubytovaných byly děti. I tehdy se podařilo, také ve spolupráci s neziskovými organizacemi a městskými částmi, zabránit tomu, aby kdokoliv skončil na ulici nebo v nějakém zařízení pro děti,“ doplnil náměstek David Šlouf. Tehdy se řešení ujalo magistrátní oddělení sociální práce a dostupného bydlení, z něhož právě vloni v říjnu vznikl nový magistrátní odbor.
Text: Eva Barborková
