Čím méně čísel cyklotrasu označuje, tím je důležitější
Plzeň je nejen důležitou železniční a silniční křižovatkou, ale také důležitou křižovatkou dálkových mezinárodních i nadregionálních cyklotras. V samotné Plzni ale žlutých směrovek s čísly tras moc nenajdete. Proč některé cyklistické směrové značky v Plzni čísla mají a jiné ne? Jak tedy funguje systém značení cyklotras v Plzni?
Na úvod ale nejprve krátce k číslování cyklotras v České republice. Čísla značeným trasám pro cyklisty přiděluje Klub českých turistů. Platí přitom, že čím méně cifer cyklotrasa má, tím je důležitější. Podobně jako to platí u číselného označování silnic: D5 je dálnice, I/27 silnice I. třídy, II/180 silnice II. třídy, platí to i u toho cyklistického. Plzní prochází dvě mezinárodní cyklotrasy. Z Prahy přes Plzeň a Regensburg vede na českém území cyklotrasa číslo 3. V Plzni se z ní odděluje Panevropská trasa, která má z Prahy do Plzně společné vedení. Z Plzně ale pod číslem 37 pokračuje na Stříbro, Bělou nad Radbuzou, Norimberk, Štrasburk až do Paříže.
Od hlavního rozcestníku cyklotras před sokolovnou ve Štruncových sadech vychází na jih nadregionální cyklotrasa číslo 31 směrem na Nepomuk, Lnáře a Blatnou, na sever pak cyklotrasa číslo 35 do Měděnce v Krušných Horách. Všechny tyto číslem označené trasy prochází či začínají u hlavního plzeňského rozcestníku cyklotras. Já mu říkám „Velká cyklistická nula“ po vzoru Berlína, kde mají uprostřed křižovatky označené místo, od kterého se počítá silniční vzdálenost do jiných měst.
Lokální cyklotrasy, tedy ty se čtyřciferným číslem, ale v centru Plzně až na jednu výjimku, nenajdete. Ty totiž končí na městském cyklistickém okruhu s číslem 2151. Uvnitř tohoto okruhu najdete kromě mezinárodních a nadregionálních tras jen jedinou čtyřcifernou lokální cyklotrasu s číslem 2127, která vede z Lobez do Božkova. Ostatní lokální trasy nemají číselné ani jiné (například piktogramové) označení. Na směrovkách jsou uvedeny jednotlivé čtvrti města, například „Slovany“ či „Doubravka“. Systém místního cyklistického značení byl vytvořen před více než deseti lety, jeho doznačení v terénu, zejména pak městský cyklistický okruh, bylo dokončeno před přibližně dvěma lety. Takový systém značení má Plzeň jako jediné z velkých měst. V Praze například nově levobřežní číslované cyklotrasy začínají „A1“, pravobřežní pak „A2“. Původně se spojnice jednotlivých městských částí označovaly prvními písmeny výchozí a cílové čtvrti Prahy, například „ŘE-HL“ spojující Řeporyje a Hlubočepy. V Ostravě mají městské cyklotrasy označeny jedním nebo dvěma písmeny, např. „A“ či „U“.
Již třetím rokem lze v republice trasy značit nejen čísly, která přiděluje Klub českých turistů, ale také logy. Toto takzvané produktové značení cyklotrasy se v Plzni týká jen jediné trasy, a tou je Panevropská cyklotrasa. V době, kdy se po stávajících číslovaných cyklotrasách vyznačovala, nebylo možné na značku spolu s číslem trasy uvést i její logo, proto jej najdete většinou na sloupku pod značkou. Jak vypadá nové produktové značení, si můžete prohlédnout třeba na Šumavě, kde byla logem označena Stezka železné opony, která je jako trasa s názvem EuroVelo 13 součástí mezinárodního systému dálkových cyklotras v Evropě.
O samotné značky se v Plzni stará Správa veřejného statku města Plzně, příspěvková organizace města, která má na starosti mimo jiné údržbu značení na místních komunikacích. Pokud se setkáte s poškozenou značkou či místem, kde prokazatelně cyklistická směrovka chybí, pošlete informaci (ideálně s fotografií a popisem místa) na podatelnu Správy veřejného statku města Plzně nebo na adresu haldova@plzen.eu. To platí i pro vodorovné značení na cyklostezkách, které se po několika letech odře a je nutné ho obnovit.
Další informace a fotografie k tomuto tématu jsou k dispozici na regionálním informačním portále pro cyklisty www.plzenskonakole.cz. Tam si také můžete přečíst, jaký je rozdíl mezi cyklostezkou a cyklotrasou.
