Cyklovýpadovky slouží dopravním i rekreačním cyklistům
Fotografie: R. Žáková
Plzeň je silné regionální centrum. V její blízkosti nejsou velká města, a tak mnoho lidí z jejího blízkého okolí do Plzně dojíždí za prací. Naopak mnoho Plzeňanů vyjíždí z města do přírody hlavně o víkendech. Tyto přesuny se ale nedějí jen auty a vlaky, ale také na kolech. Jen možná stále v menší míře, než by si to město této velikosti a významu zasloužilo. Zatímco systém velkokapacitních přivaděčů aut do města byl v posledních letech rozšířen o pěkných pár kilometrů širokých komunikací, některé cyklovýpadovky zůstávají stále ještě jen na papíře.
Každý cyklista, který si chce vyjet na kole do přírody, se musí „vymotat“ z Plzně samé. Přes město může využít plzeňských greenways podél řek. Jak ale pokračovat za hranicemi města? Někde to lze již teď, jinde zůstává jen u plánů. Pro systém cyklostezek totiž neplatí stejný systém plánování a výstavby jako u silnic. Zatímco o výstavbu dálnic a komunikací I. třídy se pro stát na území celé České republiky stará Ředitelství silnic a dálnic a o významné komunikace v kraji kraj prostřednictvím Správy a údržby silnic Plzeňského kraje, u cyklostezek to tak nefunguje. Co si obce nepostaví, to nemají. K tomu, aby vznikly souvislé úseky cyklostezek, je třeba, aby se spojilo více obcí, jednaly společně o výkupech pozemků i o tom, kde získat peníze na vyhledávací studii, projektovou přípravu i samotnou výstavbu stezky. Tak je to i v případě plzeňských cyklovýpadovek.
V případě stezky do Zruče-Sence nebyla majetková příprava tak náročná. Stezka pro pěší a cyklisty, která vede v souběhu s komunikací II/231 od čerpací stanice na Bílé Hoře, má zpevněný povrch a cyklisté ji již několik let hojně využívají. Z hlediska bezpečnosti bylo významné dokončení cyklostezky do Třemošné v roce 2007, neboť umožnila pohyb cyklistům v souběhu s frekventovanou komunikací I. třídy I/27 a navíc navázala v Bolevci na stezky podél hlavních komunikací přivádějící cyklisty bezpečně do centra. Vytvořila tak asi nejdelší trasu v Plzni (z Třemošné do Škoda sport parku v Doudlevcích v délce přibližně 12 kilometrů), která vede po cyklostezkách, a umožňuje tak jízdu i rodinám s dětmi.
Ve směru z Plzně podél Úslavy se dá až do Koterova dojet bez kopců po stezkách a cestách podél vody. Hned za lávkou na Božkovském ostrově ale na cyklisty čeká nepříjemné překvapení v podobě rozkopané cesty kvůli kanalizačnímu sběrači. Z Koterova se dá jet po loukách do Starého Plzence už nyní. Pro dojíždění na kole tahle blátivá cesta ale moc není. Propojení Koterova s Plzencem stezkou se již připravuje. Na straně z Plzně je již příprava pro stavbu hotová, na straně z Plzence se bohužel zasekla na jednání se soukromým vlastníkem pozemku a je možné, že se kvůli tomu bude muset hledat alternativní vedení trasy. Tento úsek je součástí připravovaného „brdského cyklopřivaděče“, tedy stezky, která by měla údolím Úhlavy a Bradavy přivést cyklisty z Plzně až do Brd.
Ve směru do Nýřan vede stezka podél komunikace zatím jen do Skvrňan. Představební příprava stezky podél Vejprnického potoka se chýlí ke konci a lze jen doufat, že Vejprnice, na jejichž území vede nejdelší část této plánované cyklovýpadovky, se iniciativně zasadí o to, aby se začalo stavět co nejdříve.
Ve směru proti proudu Úhlavy se chystá vylepšení spojnice od mostu přes dálnici u Útušic s Radobyčicemi, kde by rokli měl výhledově překonat mostek. O vytvoření souvislého spojení pro cyklisty z Plzně až do Přeštic či dokonce Švihova, odkud se po stezce lze dostat přes Klatovy až do Běšin, se ale zatím nejedná, přestože zrovna tuto cyklovýpadovku směrem na Šumavu by cyklisté jistě hojně využívali. Zlepšení by se mělo dočkat propojení Valchy se Lhotou přes les a chatovou oblast, kde nyní sice cesta vede, ale za mokra bývá blátivá.
Další informace a fotografie k tomuto tématu jsou k dispozici na regionálním informačním portále pro cyklisty www.plzenskonakole.cz.
