Město Plzeň společně s Post Bellum připraví oslavy 30. výročí sametové revoluce
Podpis memoranda (fotografie: M. Pecuch)
Memorandum o spolupráci na projektech Cesta ke svobodě a Paměť národa podepsali primátor města Plzně Martin Baxa a ředitel obecně prospěšné společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa ve čtvrtek 30. května. Cílem spolupráce je společně oslavit 30. výročí sametové revoluce a připomenout hodnoty spojené s bojem za svobodu a demokracii v dobách totalitních režimů 20. století. Společné aktivity podpoří v roce 2019 město Plzeň částkou 160 tisíc korun.
Paměť národa je dlouhodobý a nekomerční projekt obecně prospěšné společnosti Post Bellum, v rámci kterého už téměř dvacet let sbírá jedinečná svědectví pamětníků 20. století. Ze svědectví shromážděných v Paměti národa vznikne program k třicátému výročí sametové revoluce Cesta ke svobodě. Obsahem projektu jsou společná prezentace, natáčení vzpomínek místních pamětníků a oslava 17. listopadu ve veřejném prostoru. Připojením k tomuto programu město získává status Město Paměti národa.
„Velmi mi záleží na tom, aby si Plzeň připomněla důstojným způsobem události roku 1989 a skutečně ve velkém oslavila tři desetiletí od pádu totalitního režimu. Sametová revoluce nám všem změnila životy, díky ní získaná svoboda je jednou z nejvyšších hodnot v životě člověka, které musíme chránit. Jsem rád, že jsme spolupráci se společností Post Bellum, která vykonává záslužnou činnost, potvrdili i podpisem memoranda,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa.
„Ve středu 29. května zemřel další skvělý člověk s naprosto úžasným příběhem – Jiří Stránský, bývalý politický vězeň, spisovatel, velký skaut, člen Kolegia Paměti národa. Určitě znáte jeho Zdivočelou zemi. Jeho vyprávění jsme stihli a příběh zdokumentovali. Na Paměti národa uchováváme jeho několikahodinové vyprávění. Tisíce jiných příběhů mizí. A projekt Nezapomeňme k výročí sametové revoluce není vlastně o ničem jiném, než přimět rozumné a odpovědné představitele měst, aby nám pomohli tyto příběhy zachránit a vyprávět je ostatním, a to třeba venkovní výstavou, knihou, filmem či jinými způsoby. Na těchto příbězích se totiž ukazuje, v jaké době žijeme a co nás může potkat, když nebudeme obezřetní, občansky vzdělaní a aktivní,“ řekl Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa a ředitel Post Bellum.
Doplnil, že je skvělé, s jakým zájmem se na mnoha radnicích a hejtmanstvích setkává. „Vážíme se toho. A vyzýváme další města, připojte se, staňte se i vy Městem Paměti národa, podpořte natáčení příběhů. Jsme poslední generací, která má možnost potkat se a mluvit s hrdiny z 2. světové války a komunismu. Sbírejme jejich svědectví, vyprávějme a uchovejme je pro nás i pro generace našich dětí,” dodal.
Výstava, která bude umístěna na náměstí Republiky od 28. října 2019, bude reflektovat události 20. století, které ovlivnily život v Plzni. Jsou to například druhá světová válka, revolta proti měnové reformě v červnu 1953 a její potlačení nebo tuhá normalizace ve sféře umění a kultury v sedmdesátých letech. Představí 38 příběhů pamětníků z Plzně a celého kraje, v jejichž životech se odráží celé dvacáté století.
„V současné době finalizujeme výběr pamětníků, mezi nimiž jsou například autor meditační zahrady Luboš Hruška, bývalý rektor Západočeské univerzity v Plzni Jiří Holenda, bývalý plzeňský primátor Zdeněk Mraček, letec RAF Jaroslav Hofrichter nebo váleční veteráni Earl Ingram či Gustin Valére, jejichž vzpomínání bylo zaznamenáno při letošních Slavnostech svobody,“ doplnila Markéta Čekanová, ředitelka pořádající pobočky Post Bellum, Paměť národa, Plzeňský kraj.
„Město na 17. listopad připravuje celodenní happening, jehož součástí bude i již zmíněná výstava připravená společností Post Bellum. Navíc budeme čerpat ze vzpomínek shromážděných žáky plzeňských škol v projektu Příběhy našich sousedů,“ doplnila vedoucí Odboru prezentace a marketingu Jana Komišová Magistrátu města Plzně.
Město podpoří také řadu dalších akcí, které k 30. výročí pádu železné opony připravuje Plzeňský kraj a další organizace působící v Plzni.
Text: Marie Fialová
