Plzní prošel masopust
Foto: Z. Kubalová
Masopustní rej prošel v sobotu odpoledne za bujarého veselí a zpěvu maškar od Branky k plzeňské radnici, kde převzal z rukou primátora Martina Baxy klíč od bran města, a stal se do půlnoci jeho vládcem. Cestou do pivnice Na Spilce se na mostu U Jána zbavil Bakchuse* zapálením a vhozením do řeky.
Na dětské účastníky čekalo v restauraci maškarní radování a rejdování a od večerních hodin následovala lidová veselice s pohřbíváním masopusta.
Masopust se v Plzni v novodobé historii konal podeváté. I v letošním roce se stal prologem 33. ročníku festivalu vážné hudby Smetanovské dny.
Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.
Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek“ či „tučňák“. Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
O masopustních rejích v Čechách i na Moravě jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě. (Informace jsou převzaty z knihy Vlastimila Vondrušky „Církevní rok a lidové obyčeje“)
* V antickém řeckém a římském světě očekávanou změnu přírodního cyklu zpřítomňovaly svátky na počest umírajícího a z mrtvých vstávajícího božstva – úrody, rostlinstva či vinobraní a životadárné zábavy – dionýsií či bakchanálií.
