Plzni se daří, i v roce 2017 ji čeká řada projektů
Primátor Martin Zrzavecký
Máte za sebou druhý rok na postu primátora města Plzně. Jaký byl rok 2016 pro západočeskou metropoli?
Byl dle mého názoru úspěšný, přinesl pozitivní zprávy i některá ocenění. Vypovídající je zejména mínění obyvatel Plzně. V rámci přípravy strategického plánu města jsme zjišťovali, co si o různých aspektech života myslí přímo Plzeňané. Z analýzy je patrné, že pozitivně vnímají systematický přístup k rozvoji města, nejvyšší hodnocení získalo rozpočtové hospodaření, vysoké známky obdržela kvalita služeb v oblasti veřejné správy. Kladně lidé hodnotili prostředí pro bydlení, dostupnost služeb základní občanské vybavenosti i systém městské veřejné dopravy. Pozitivně vnímali i úroveň hospodářské základny a vysokou míru zaměstnanosti. Naopak zásadním souhrnným problémem jsou dopady a vliv dopravní infrastruktury a dopravního režimu na chod a strukturu města.
Netajíte se tím, že si přejete, aby Plzeň patřila mezi takzvaná Smart Cities, tedy „chytrá města“. Co to znamená?
Nejen, že si to přeji. Já jsem přesvědčený, že Plzeň mezi Smart Cities už patří. Jde o to, aby město prostřednictvím chytrých řešení vylepšovalo a zjednodušovalo život občanům, nejen v oblasti komunikace, dopravy, ale ve všech sférách života. K tomu jsou obvykle využívány moderní technologie. V rámci České republiky se Plzeň řadí mezi průkopníky skutečně naplňující koncept Smart City.
Můžete být konkrétnější?
Technologické novinky zpříjemňují život Plzeňanům už několik let, a to v MHD, při jednání s úřady, při vyhledávání informací a podobně. Nově se rozběhl portál usnadňující stavebníkům vyhledávání inženýrských sítí. Rozšiřuje se wifi zdarma na veřejná prostranství. Funguje aplikace „Plznito“ i portál opendata.plzen.eu, který lidem usnadňuje kontakt s úřady. Samostatnou a už hodně fungující kapitolou Smart City Plzeň je městská veřejná doprava. V Plzni funguje 20 inteligentních zastávek, na nichž se z digitálních panelů občané dozvědí, za kolik minut a kam jede jejich spoj. Už několik let je v provozu dynamický dispečink, jako jeden z prvních v České republice začal řídit provoz MHD on-line s možností okamžitých reakcí na aktuální situaci. A nesmím zapomenout na úspěšný projekt Plzeňská karta. Je toho mnohem více, nesmírně důležitá je například podpora technického vzdělávání zaměřená na děti od mateřských škol po studenty univerzity, která zahrnuje řadu aktivit pod názvem Smart Edu Plzeň, a podpora podnikatelů. Například firmy působící v oblasti kybernetického průmyslu se budeme snažit oslovit projektem Centrum Dronet, které otevřeme na jaře v jednom z objektů areálu DEPO2015.
Na návrzích dalších chytrých řešení v Plzni pracují expertní týmy. Můžete prozradit, co se chystáte v blízké době realizovat?
K podpořeným projektům patří zavedení dalších dvou úsekových měření na území města. Pro umístění zařízení měřící rychlost vozů byla vytipována část frekventované ulice Na Dlouhých a úsek na Karlovarské třídě. Mezi další záměry, na nichž se bude pracovat, patří umístění kamer do vozů MHD i na vstupy do objektů mateřských a základních škol, vytvoření aplikace pro energetický management městských budov, umístění videoselfie zařízení na turisticky zajímavá místa a další.
Od začátku svého působení na radnici jste deklaroval, že vás zajímá oblast bezpečnosti ve městě.
To samozřejmě platí i nadále. Plzeň kontinuálně podporuje činnost městské i státní policie. Dovolím si upozornit na fakt, že tak intenzivní a dobrá spolupráce Policie ČR a Městské policie Plzeň není v České republice obvyklá. Pracovníci obou těchto složek z jiných koutů naší země jezdí do Plzně na zkušenou. I díky této spolupráci jsou pak bez větších problémů zvládána i riziková bezpečnostní opatření. Podařilo se nám zkvalitnit technické zázemí služeben strážníků, do ulic se vracejí strážníci-okrskáři. Ne všechny změny jsme schopni zajistit z naší pozice, proto jsme se rozhodli iniciovat některé změny legislativy, které by mohly pomoci zmírnit problémy spojené s bezdomovectvím, pracovními agenturami, ubytovnami a bezprizorními cizinci. Právě to jsou oblasti, jež nás nejvíc trápí.
Oč přesně jde?
V Plzni roste počet lidí bez domova, což souvisí i s praktikami některých pracovních agentur. Možnosti obcí ve vztahu k nepřizpůsobivým jsou přitom omezené, příští rok navíc ztratí samosprávy možnost ukládat zákaz pobytu. Inicioval jsem proto jednání, kterého se zúčastnili vedle představitelů města a úřadu také zástupci ministerstva vnitra, práce a sociálních věcí, úřadu práce, inspektorátu bezpečnosti práce, městské a státní policie včetně odboru cizinecké policie a státního zastupitelství. Chceme, aby vznikla pracovní skupina odborníků z těchto rezortů, jež se bude našimi podněty zabývat.
Co čeká občany v příštím roce?
Chceme budovat sociální byty či bydlení pro seniory, podporovat podnikání, vzdělávání v rámci přírodovědných a technických oborů a nemůže chybět podpora projektů v rámci Smart City Plzeň. Z investičních akcí to bude například rekonstrukce Dlouhé ulice v Lobzích, Sedláčkovy ulice, vybudování náplavky u Radbuzy, zahájení stavby haly v areálu TJ Lokomotiva, pracujeme na plánovaném prodloužení tramvajové trati na Borská pole. Život ve městě významně, a na čas bohužel i negativně, ovlivní dopravní stavby, čeká nás rekonstrukce mostů u Hlavního vlakového nádraží, rekonstrukce mostu Generála Pattona, budování třetího pruhu na Karlovarské a další. V tomto bych chtěl požádat všechny občany o trpělivost.
Co byste popřál Plzeňanům?
Přeji jim hlavně zdraví, které je nejdůležitější. Vedle toho také pohodu. Chtěl bych, aby se jim v Plzni dařilo, byli spokojení s místem, kde žijí. Snažíme se, aby byla Plzeň moderní a příjemnou metropolí, v níž je lidem dobře.
