Spokojenost s kulturou v Plzni je velmi vysoká, odhalil to průzkum na Kulturním fóru
Fotografie: A. Jarošová
Přes 92 procent respondentů dotazníkového šetření o stavu kultury v Plzni uvedlo, že je zcela či částečně spokojeno s nabídkou kulturního dění v krajské metropoli. Nespokojeno, i jen částečně, je pak okolo sedmi procent respondentů. Vyplynulo to z průzkumu spokojenosti občanů Plzně s kulturní nabídkou, který realizoval v letošním roce Odbor kultury Magistrátu města Plzně ve spolupráci s Centrem pro komunitní práci západní Čechy jako podkladový materiál k přípravě Programu rozvoje kultury města Plzně na období 2020–2030. Ten byl společně s návrhem Programu rozvoje kultury prezentován na III. Kulturním fóru v Klempírně DEPO2015 ve středu 4. dubna. Sešli se zde nejen zástupci města Plzně, městských obvodů, Plzeňského kraje, významných kulturních institucí, ale též zájemci z řad kulturní i laické veřejnosti.
Centrum pro komunitní práci západní Čechy, zpracovatel průzkumu, obdržel celkem 1416 odpovědí. Ze šetření vyplynulo, že s kulturou v Plzni jsou obecně spokojenější starší spoluobčané, většina dotázaných je spokojena s dostatečnou kulturní nabídkou různých žánrů. Informovanost o kulturních akcích je též uspokojivá, dosahuje 64 procent. Plzeňany a návštěvníky zajímají především kulturní akce ve veřejném prostoru, nabídka divadel, kin a výstavy. Nejmenší zájem je o diskotéky, kluby pro mladé, taneční zábavy a plesy. Z fungování kulturních institucí byly nejlépe hodnoceny knihovny, divadla a kina v Plzni. Návštěvníci kulturních akcí v Plzni nejraději navštěvují zdejší divadla, akce ve veřejném prostoru, jako je Živá ulice, Pilsner fest či trhy, kina, Měšťanskou besedu, DEPO2015, ale také menší kulturní zařízení – Papírnu a Moving Station.
„V otevřených odpovědích respondenti, na otázku s čím jsou nejvíce spokojeni, odpovídali, že s divadly, různorodostí kulturní nabídky a akcemi ve veřejném prostoru. Naopak nespokojeni jsou s repertoárem Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, informovaností o kulturních akcích a také chybějící infrastrukturou pro kulturu,“ vysvětlila Květuše Sokolová, vedoucí magistrátního odboru kultury.
Sběr dat probíhal v lednu až březnu 2018 ve všech městských obvodech a výsledky budou po finálním zpracování a komparaci se závěry dotazníkového šetření z roku 2010 prezentovány v druhé polovině dubna na webu města.
„Velmi nás potěšila tak vysoká spokojenost respondentů s kulturní nabídkou v Plzni. Plzeň má špičkový umělecký a kulturní potenciál, který je potřeba soustavně rozvíjet a finančně podporovat. Nová kulturní strategie je koncepčním materiálem velkého rozsahu, který zakotvuje stěžejní oblasti rozvoje kultury,“ zhodnotil Martin Baxa, první náměstek primátora, do jehož gesce spadá oblast kultury.
Po prezentaci průzkumu spokojenosti s kulturní nabídkou v krajském městě představila přítomným návrh Programu rozvoje kultury města Plzně na období 2020-2030 Šárka Havlíčková, zpracovatelka dokumentu. Následovala diskuze, ve které kulturní aktéři poukazovali zejména na nutnost stabilizace financování kultury a kontinuální participace kulturní obce na realizaci dokumentu. Veřejnost se s daným dokumentem mohla seznámit na třech Kulturních fórech, v říjnu a prosinci loňského roku a nyní v dubnu. Další informace k nové kulturní strategii jsou k dispozici na webu města.
Text: Adriana Jarošová
